Alzheimerova choroba způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a je jednou z nejčastějších příčin demence. Nemoc postihuje nejen samotného pacienta, ale zejména okruh jeho nejbližších. Na to, jak nemoc vyléčit, odborníci prozatím nepřišli, dovedou však stanovit riziko a poradit, jak nemoci předcházet.
Po německém lékaři Aloisi Alzheimerovi (1864 – 1915) byla pojmenovaná choroba, která postihuje více než sedm milionů Evropanů. Pro rok 2040 statistiky předpokládají 11 milionů postižených. Ve vyspělých zemích je Alzheimerova nemoc nejčastější formou demence a vyskytuje se především v populaci nad 65 let, avšak ani ve věku 40 nebo 50 let není choroba vyloučena.
Mezi první příznaky spojené s Alzheimerovou nemocí patří ztráta paměti (zejména krátkodobé), těžkosti s vykonáváním běžných každodenních činností, problémy s plynulým vyjadřováním a s abstraktním myšlením. U nemocného se vyskytují změny spojené s osobními charakteristikami, náladami a chováním a také zhoršená schopnost orientace a úsudku. Jste ohroženi rizikem poruch paměti nebo rozvojem demence? Udělejte si test na http://www.medicomint.cz/node/677.
„Tato choroba je velmi zatěžující, devastující kvalitu života jak samotných nositelů, tak i jejich blízkých rodinných příslušníků, osob pečujících. Prevalence této choroby roste s věkem, proto tato porucha postihuje především lidi vyššího věku. V současnosti ještě není Alzheimerova choroba vyléčitelná, dá se však již příznivě ovlivnit tak, že dochází k oddálení těžkých stadií. Jsou však již vyvíjeny terapeutické přístupy, které zřejmě povedou k vyléčení nebo alespoň zastavení progrese této zhoubné nemoci,“ uvádí ve svém přehledovém článku doc. MUDr. Roman Jirák, CSc.1
Nejnovější studie z oddělení neurologie Oregonské zdravovědné a přírodovědné univerzity se zaměřuje na soubor látek odpovídajících výrobku Efalex Active 50+, který je v ČR prodáván pod názvem Acutil, který podporuje paměť a mozkové funkce. Téměř tři stovky účastníků studie každoročně prošlo pečlivým klinickým vyšetřením a magnetickou rezonancí mozku, byly jim vyhodnoceny kognitivní funkce a stanoveny hladiny krevních biomarkerů.
Paměť, pozornost a jazykové schopnosti u účastníků výzkumu s vysokými hladinami plazmatických trans tuků byly výrazně horší, jejich celkový objem mozku byl menší. Větší objem mozku a lepší exekutivní funkce byly naopak zaznamenány u účastníků s vyššími hladinami určitých vitamínů a omega-3 mastných kyselin. Ze studie vyplynulo, že složení živin v krvi mělo vliv nejenom na kvalitu kognitivních funkcí, ale i na celkový objem mozku a hyperintenzitu bílé hmoty.
Dědičnost není významným rizikemu u Alzheimerovy choroby, přestože některé její formy existují. “Ty se vyskytují na podkladě mutací na 1., 4. a 21. chromozomu. Tyto dědičné formy však představují pouze několik procent alzheimerovských pacientů. Předpokládá se, že u ostatních forem Alzheimerovy choroby se vyskytuje polygenní dědičnost – různé geny jsou postiženy mutacemi nebo tzv. polymorfizmy, které se na vzniku choroby podílejí spolu s dalšími faktory,” říká k dědičnosti doktor Jirák.
Vysoké hladiny vitaminů B1, B2, B6, folátu, B12, C, D a E a omega-3 mastných kyselin jsou prediktorem lepšího stavu mentálních funkcí a nižšího rizika Azheimerovy nemoci. Studie identifikovala výrazné nutriční biomarkery v krevní plazmě, které odpovídají za významný stupeň rozdílů v kognitivních funkcích a objemu mozku. Významným přínosem studie je fakt, že díky rutinní analýze hladin živin v krvi je možné snadno identifikovat osoby s vyšším rizikem rozvoje změn mozku, které jsou spojovány s Alzheimerovou nemocí.
Zásady pro zdravý mozek: